V sobotu jsme vyrazili na téměř celodenní výpravu. Nalodili jsme se do auta a vyrazili na dvouhodinovou cestu autem na hrad Roštejn. Cíl to nevyl náhodný, měla zde vdavky kamarádka Hanka. Synek cestu snášel výtečně, takže jsme na hrad dorazili s časovou rezervou a mohli pozorovat slet ostatních svatebních hostí. Synek tam měl několi vrstevníků a tak se během obřadu nenudil. Nesobecky půjčoval svoje knížečky dvěma kamarádkám, takže za zády svatebních hostí v obřadnbí síni během obřadu vzinkl takový malý čtenářský klub, který vůbec nezajímalo kázání na téma svatba v Káni galilejské. Po obřadu jsme ochutnali svatební koláčky, synkovi velice chutnaly, a tak si několikrát přidával.
Po svatbě jsme vyrazili do nedalekého okolí do obcí Luka a Bítovčice, v dětství jsme tam prožili nejedny báječné prázdniny s naší skvělou babičkou a jejími sestrami. Leccos se tam za ta léta změnilo, ale domeček, kde se narodila naše mamka vypadá pořád skoro stejně.
 |
Cesta zpět byla opět celkem pohodová, autíčkou sloužilo bez problémů, a tak jsme se stavili jedné příjemné hospůdce v našem městě na pozdní oběd, tam už synek docela řádil, ale na střídačku jsme se nějak všichni najedli. Bylo toho celkem hodně, a tak malej byl v pelíšku už v sedum hodin večer.
Obrázková příloha: Roštejn, Luka a Bítovčice:
1 komentář:
Tome, diky! moc rada jsem se podivala na fotky tetiny chaloupky v Bitovcicich... A jsem trochu "homesick". Uz se na Vas na vsecky s Danielkou moc tesime!
Okomentovat